Rozhovor s Nathanielem Filipem

28. září na sv. Václava vystoupíte na Pohřebačském jarmarku.  Co si chystáte do svého vystoupení?

Rád bych návštěvníky jarmarku seznámil se svým klasickým repertoárem, se kterým vystupuji po republice, po českých a moravských městech, což jsou slavné světové evergreeny a šansony. Melodie, které většina lidí zná velmi dobře, provázely je celé generace. Já je rád přiblížím i mladší generaci, která už je možná tolik nezná, třeba New York, New York nebo May Way a klasické hity od Franka Sinatry, Edit Piaf.

Jaké máte zkušenosti, kde jste již vystupoval?

Jak už jsem řekl, je to spousta českých a moravských měst. Většinou vystupuji v menších divadlech nebo kostelích, kde je dobrá akustika. Protože vystupuji jen se svým klavíristou tak tam, kde to dobře zní, kde se ta hudba nese a dokáže se tam vytvořit dobrá atmosféra komornějšího typu.

Jak dlouho veřejně vystupujete?

Vystupuju od začátku loňského roku, začínal jsem v jednom kabaretním klubu v Berlíně. Ale zjistil jsem, že němčina není úplně můj obor, a tak jsem se vrátil zpátky domů. Rád bych zpíval pro české publikum, i když jsem začínal s anglickými texty, potom i s francouzskými, teď už mám z poloviny texty české.

Zkuste mi přiblížit nějaký koncert, který si pamatujete, který Vás zaujal, a třeba i nějaké nevšední reakce publika.

 To bylo určitě minulý rok v Litomyšli, měl jsem tam 11. září koncert v husitském kostele. Účast byla poměrně veliká, vyprodaný koncert. Překvapily mě vychovatelky z internátu pedagogické školy, ty přivedly zhruba čtyřicet studentek, tak 17- 18 let. Takže když jsem nakoukl a zjistil, že jich tam je tolik a kdo jsou, tak jsem se opravdu zděsil. Vůbec jsem nevěděl, jak je zaujmu. Narychlo jsem přeorganizovával repertoár, abych je něčím zaujal. I to, co jsem při koncertu říkal, bylo úplně jiné, než jsem měl připravené. První dvě písně byly velmi, velmi obtížné, ale potom je to zaujalo a nebyl problém je udržet až do konce koncertu.

Vy jste opatovický rodák, v Opatovicích jste dokonce už vystupoval v roce 2012 při Vánočním koncertu. Jak často se do Opatovic podíváte, jak často sem jezdíte? Předpokládám, že už tady asi nebydlíte.

Jezdím sem poměrně často, mám tady byt a svoji rodinu. Za rodinou jezdím často, vidím je skoro každý týden, ale převážně žiju v Praze a ve Vídni.

Co se týká zmíněného Vánočního koncertu, který se konal vloni a který podle mého názoru zaujal. Máte zájem i o následující ročník, tedy o letošní Vánoční koncert?

Určitě zájem mám. Zjistil jsem, že opatovické publikum je velmi věrné a ohlasy byly pozitivní. Spousta lidí by ráda přišla znovu. Takže se určitě těším, že letos bude v kostele další Vánoční koncert.

Vraťme se ale zpátky k Pohřebačskému jarmarku. Vánoční koncert v kostele, to je úplně jiná situace, než když máte vystoupit na volném prostranství. Jak se chystáte na Pohřebačský jarmark?

Tak tady to bude pro mě opravdu jiné, protože jsem zvyklý obvykle vystupovat se svým klavíristou v komornějším prostředí. Tady to bude venku, proto jsem si připravil kompletní hudební podklad, který mě bude doprovázet, takže budu mít plnou hudbu.

Která konkrétní kategorie návštěvníků jarmarku by měla být nejvíce napnutá, nejvíce byste ji na svém vystoupení očekával?

Tak to je zvláštní otázka. Já bych předpokládal, že moji hudbu mít raději členové starší generace, ale ty zase často, pokud mě neznají osobně, odradí můj vzhled, protože vidí někoho mladého. Když vidí můj plakát, tak si představí úplně jinou hudbu, a třeba ani nepřijdou, i když by na tu hudbu rádi šli a slyšeli ji. Já si myslím, že hudba je pro všecky, že je opravdu univerzální. Tahle hudba potěší mladé lidi, střední generaci a starší lidé si připomenou, kdy ji slyšeli naposledy. Mladší zjistí, že i hudba, kterou neslyší právě teď v rádiích, je hezká.

Tak to je výborný závěr, já děkuji za rozhovor a budu se s Vámi těšit na viděnou na Pohřebačském jarmarku. 

 Radek Šejvl

rozhovor zpracovala Vladimíra Langová, textová úprava Romana Stehnová